Chorvatsko 2015 - Kornati a okolí

Plavba jachtou Elan 431 - 4. až 13. 9. 2015

Jachta Chorvatsko Kornati a okolí

Veronika Ondráčková

4. - 13. 9. 2015

Účastníci

• kapitán: Šimon
• lodníci a plavčíci: Jirka, Emil, Jára, Matouš, Lenka, Verča, Veru

Po bezproblémové jízdě nás autobus společnosti Gumdrop vysazuje 5.9. v 6:30 ráno v přístavu ve Vodici ve střední Dalmácii. Zataženo, občas prší, ale teplo 24 st. Šimon vyráží pro vozík do ACI Mariny Vodice. Přesouváme se pod střechu do hospody v marině. Snídáme z vlastních zásob, po otevření si dáváme čaj, kávu a pivo. Kapitán Šimon vyřizuje papíry na loď. Mezitím nás učí bezpečností předpisy, uvádí většinou katastrofické příklady. Začíná jít do tuhého. Loď budeme mít připravenou cca v 16.00. Jdeme si prohlédnout pobřežní promenádu ve Vodici. Z bývalé rybářské vesnice je velmi čilé letovisko se 4000 obyvateli. Nakupujeme podle seznamu, pivo popíjíme na lavičce před krámem. Hurá, máme loď, Šimon s Jirkou ji musí důkladně prohlédnout. Naloďujeme se a seznamujeme s provozem lodi. Plachetnice 12 m dlouhá se čtyřmi kajutami, třemi záchody se sprchami a docela velkým "obývacím" pokojem s kuchyní. Teplá noc, popíjíme vínečko u stolečku na palubě. Jako neznalí jsme zapomněli zavřít okna, tak trochu napršelo do lodi. Příště už budeme vědět.

Neděle 6.9.

Krásné ráno, azur. Nákup posledních zásob a zeleniny na trhu. Vyplouváme!!! Kapitán Šimon, který má právě rok kapitánské papíry, jsme jeho první posádka, Jirka už párkrát na lodi byl, to je dobře, v příštích dnech bude sedět u navigačního pultu nebo pomáhat s házením kotvy a obsluhou plachet. My ostatní jsme absolutně nezkušení a neznalí systému stahování a vytahování plachet. Podle toho také vypadá plnění prvních povelů kapitána. Všichni kromě vozíčkáře Matouše se snažíme dělat všechno, ten se občas bojí že na něj šlápneme, když sedí v koutě na lavičce u kormidla. Ale pojmy kikina, uděláme halzu, plachty, otěže geny, výtah hlavní plachty se nám pletou a neumíme vzít za správná lana a udělat lodní smyčku, kterou jsem měli za úkol se naučit. Nakonec jsou plachty vytaženy, Jára u kormidla, mírně pofukuje a tak si plachtíme skoro celý den až do zátoky ostrova Pašman. Budeme spouštět kotvu. Kromě nás je v zátoce ještě pár lodí. Večerní koupání v teplém moři, k večeři Šimon připravil čerstvé ryby, k tomu brambory, rajčata. Nemělo to chybu. Popíjíme vínečko na palubě, obloha je plná hvězd. Libujeme si jaká je pohoda, snad se časem naučíme obsluhovat plachty.
Noční akce, pípák na telefonu Šimonovi oznámil že se posunula kotva a jsme moc blízko břehu. Opraveno.

Pondělí 7.9.

Ranní koupel v teplém moři, bohatá snidaně s čerstvými rajčaty a vyjíždíme. Opět krásně, mírně fouká. Kapitán Šimon nás musí opět dávat povely jak vytáhnout plachty, stále se nám pletou jednotlivá lana. Konečně si krásně plachtíme, Jára u kormidla "dopijte to kafe ať to můžu pořádně rozjet!".
Budeme kotvit v městečku Sali na ostrově Dugi otok, tomu předcházela velká příprava, kdo bude co držet, kdo házet lana na břeh a kdo uvazovat fendry. Došlo na nejhorší, musíme vázat lodní smyčky na fendry. Ve stresu jsme je skoro všichni zapomněli. A už jsme u mola, já skáču na břeh, ale nedržím se správně vantů. Předvedli jsme zmatky, ale kotvíme. Rychle natočit vodu, máme jen hodinu čas, abychom nemuseli platit. Bereme Matouše ven na vozík, který Emil docela nebezpečně naklonil nad vodu. Nákupy a rychlé pivo v hospůdce u přístavu. Odjezd už proběhl dobře.
Večer přjíždíme do zátoky Mala Lamja na ostrově Ugljan, kde kotvíme. Člunem na pivo, motor zhasnul - jako aktivní ženy bereme s Lenkou pádla do ruky aten kousek dopádlujem, něž se vzadu Jára s Emilem domluví co je s motorem. Pivo Pan u kiosku na pláži. Na uchu půllitru se učíme vázat lodní uzel. Na lodi ještě vínečko a zase krásná noc.

Úterý 8.9.

Ranní koupel, snídaně. Kapitán s Veru jedou člunem na nákup, Jára, jako pokladník jim předává peníze. Azur, moc nefouká tak se motáme na plachty, pořád děláme halzy. Došla nám voda, musíme přistát v přístavu Muline - přistávání nám pořád nejde - ale odplouvání bylo ještě horší. Šimon nás chtěl učit jak odvázat lana při odjezdu a Jirka si myslel že už máme odjet.
Kotvíme na betonovou bojku v malinké zátoce Dumbačica pro jednu loď u ostrova Sestung. Loď je ještě jištěná lany na břeh. Nádherná večer, je trochu zima, ale i přesto se koupeme - svítivý plankton! Bavíme se u vína, Emil vypráví že když rozvazoval fendry byl každý uvázán jiným uzlem.
Šimon navrhuje noční jízdu, jsme spíše proti.

Středa 9.9.

Šimon se za chladného rána v 5.30 noří do moře aby odvázal lana ze břehů, budí Emila s Járou a vyplouváme. Někteří vstávají později, třeba já a vidím východ slunce. Míříme k ostrovům Národního parku Kornati. Kolem Dugi otoku z východu. Posádka se již něco naučila, pod Šimonovým velením to zvládáme.
Žertujeme že si budeme brát do krámu napichovadlo, abychom zjistili jaké víno je v krabici - v červené bylo bílé víno.
Docela fouká, tak si svištíme na plachty, náklony - pokud se nezavřou skřínky v kuchyni, nádobí a vše lítá. "Plachtěte si" říkal Šimon, tak si to užíváme Jára přiostřuje nebo odpadá, prostě už mu to jde!
Kornati: 30 km od pevniny leží v moři 148 zvláštně zaoblených a téměř holých ostrovů a skalních útesů , vytvářejí přírodní hráz proti vlnám, které se valí z širého moře. Jsou krasového původu jsou to vrcholy pohoří, které vyčnívá z moře. Jen v létě je několik ostrovů obydleno.
Před vjezdem do Národního parku Kornati musíme skasat plachty a úžinou proplout na motor. Mezi ostrovu už to tolik nefouká, zkusíme se kouknout i do Telašcice. Je to zátoka dlouhá 8 km na konci ostrova Dugi otok, největší přírodní jadranský přístav. Zastavujeme na bójce. Krásné koupání, Šimon kuchtí bramborové placky. Přijíždí kontrola - Šimon ukazuje právě rok staré kapitánské papíry a nabízí placky. Vše v pořádku, placky si vzali. Plachtíme k útesu, Šimon předvádí jaké dovede s lodí náklony. Lítá nádobí, pánve, zaplavují se záchody a dřez mořskou vodou, protože nebylo zavřených 7 ventilů. Kdo si zapomene zavřít okénko do kajuty, má tam vodu. Docela se nám to líbí, vyvažujeme na jedné starně, držíme se lavičky a věříme že se loď nedá potopit. V 18.00 dojíždíme do do zátoky Vrulje na ostrově Kornat. Okamžitě k nám přijíždí člun s hospodským a chce abychom přijeli k němu do hospody a ještě chce něco platit. Za ním přijíždí strážci Parku, kontrolují vstupenku a říkají že hospodskému nemusíme platit nic. Vypravujeme se člunem do hospody. Šimon veze Matouše na procházku a pak za námi přichází do Konoby Ante- výborné večeře, masíčko na grilu, salátek, pivo, vínečko. Večer fičí, loď se točí na bójce, Šimon ještě v noci upravuje lana. Za den jsme ujeli 38,2 NM nejvíc za celou dobu.

Čtvrtek 10.9.

Ráno, teplo slunce. Jedeme se Šimonem na nákup. Kupujeme jen brambory, víno a pivo. Vyšlapu kousek po ostrých kamenech do kopce a fotím zátoku s naší lodí.
Chystáme se plachtit mezi ostrovy, kapitán nám řekl ať si vybereme kudy a určíme kurz. Jára s Veru to zvládli, chtěli jsme zůstat mezi ostrovy ale kapitán zamířil průplavem na moře. Tradiční zmatky při vytahování plachet, proč si to nejsme schopni zapamatovat?! Zaplachtili jsme si na moři a vracíme se mezi ostrovy do zátoky snů - Lavsa na ostrově Lavsa. Kotvíme na bójce, strouháme brambory na bramboráky, které Šimon výborně připravil a usmažil. Koupání v azurovém moři. Člunem do hospody, Šimon pěšky na kopec na vyhlídku. V hospůdce u vody studené Karlovačko a bocca čeveného. Odjezd a pohodová jízda na gemu na konec Kornatských ostrovů. Šimon se rozhodl udělat palačinky, Veru smaží, já mažu, ale loď se docela naklání je nutno se držet stolu, jen sporák vyvažuje a pánev v klidu smaží dál. Při náklonu nám spadlo jedno nepřivázané lano do moře. Jára drží kormidlo, Jirka nás zkouší z jachtařských výrazů pořád si pleteme kikinu, topinandu, vanty a neumíme vázat uzly. U ostrovů hloubka přes 100 metrů. Dlouhá jízda k ostrovu Žirje, za zádí zapadá slunce, kocháme se, je pohoda. Těsně po západu dojíždíme do zátoky u ostrova Žirje. Nutno platit, hned přijíždí výběrčí. Jedeme člunem do hospody, Šimon s Matoušem zůstávají na palubě. V hospůdce si dáváme rybu, nebo sýrový talíř, pivo a víno. Na lodi dopíjíme poslední červené domače. Poslední noc na moři, zítra už budeme spát ve Vodici.

Pátek 11.9.

Šimon vyráží ještě než vstaneme, má v plánu nakoupit dobroty na snídani na ostrově Kaprij. Při přistávání u mola, kde se vážeme na mouringové lano, už tolik nezmatkujeme. Nápupy, bohatá snídaně na palubě, na pivečko Užujskoje do hospůdky. Šimon opět na kopec. Po vyplutí brouzdáme mezi ostrůvky, ještě si to užíváme. Šimon zkouší akci "muž přes palubu" nejdřív na motor, potom na plachty. Není to vůbec lehké se vrátit a vylovit ho. Na volném moři se koupeme a necháme táhnout za lodí na laně. Šimon vaří čínu s rýží, čímž nám narušil večerní plán dát si v hospodě čevabčiči. Byla výborná, škoda že jsme k ní nesnědli i tzaziky, které zůstaly až domů. Blíží se konec našemu plachtění, už je vidět Vodice. Kapitán Šimon bravurně zacoufal na místo k molu, tentokrát jsme měli rozdělené úkoly a přistání proběhlo perfektně. Je nám smutno, končí krásná, pohodová dovolená. Poslední "plavba ukončena".
Nádherný teplý podvečer, vyrážíme na nákupy a na pivo. Poslední večer na naší lodičce, popíjíme vínečko, Matouš "popojíždí"až usnul. Kapitánovi jsme koupili kapitánskou kšiltovku a s díky za dovolenou předali.

Sobota 12.9.

Ráno bohatá snídaně ze zbytků, dokonce i míchaná vajíčka. Do 10.00 máme předat loď. Přemisťujeme se s naloženým vozíkem ke kanceláři a čekáme v hospodě jak dopadne předávka lodi. Za ťuknutý zadek nutno zaplatit cca 500 kun. To je dobrý.
Kapitán Šimon zhodnotil plavbu, spadla z něj odpovědnost.
Do večerního odjezdu autobusu máme dost času, který využijeme ke koupání v moři, je krásně azur, ale žádné vedro.

A na tohle se nesmi zapomenout

• jak nám vyšlo počasí
• jak jsme se někteří předtím neznali, seznámili jsme se a dobře si rozuměli
• na výborné čevabčiči s Šimonovými tzaziky a těstoviny s nivovou omáčkou a kuřecím masem
• na Matoušovy vtipné poznámky a nebojácnost při sezení za kormidlem nebo na palubě
• na každodenní povel "plavba ukončena" kdy jsem se scházeli u stolu na panáka a na zhodnocení dne

Prostě bylo to moc hezké.
Probírám se fotkami, musím vybrat něco do albumu ale hlavě by to chtělo vybrat a udělat prezentaci, abychom se mohli "chlubit" kamarádům, kteří nejeli.
Přiznám se, to neumím a ani teď nemám čas - kdyby se toho ujal Matouš, bylo by to príma /až mu všichni pošlou fotky/

Určitě se musíme sejít v říjnu v Kunraticích

Verča Ovečka